Od roku 1772 patřily Kounice Liechtensteinům, a to až konce patrimoniální*) správy, kterou v roce 1850 nahradila správa státní. V té době měly Kounice okolo 1 500 obyvatel a jejich počtem předčily některá historická města. Představitelé obce podali žádost o povýšení na městečko. Císař žádosti vyhověl a 6. října 1871 bylo o povýšení Kounic na městečko vydáno privilegium. Znak městečku udělen nebyl. Ve druhé polovině 20. století byly Kounice zařazeny mezi neměstské obce. 10. října 2006 byl statut městyse Kounicím vrácen.
V roce 1973 byl vypracován Josefem Benešem návrh znaku obce. I když znak byl schválen nejprve radou (15.2.1973) a pak 23.2.1973 plénem Místního národního výboru v Kounicích, nemohl být znak vnímán jako oficiální s ohledem na skutečnost, že Kounice byly v té době neměstskou obcí. Proto bylo odbornou literaturou v roce 1985 konstatováno: „Kounice však nemohou znaku užívati“.
V roce 2007 začalo zastupitelstvo městyse Kounice spolupracovat s panem Stanislavem Kasíkem (Heraldická kancelář – „DAUPHIN“), aby dospěli k řádnému schválení a udělení znaku.
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR udělila dne 30. listopadu 2007 městysi Kounice znak a vlajku. 1. dubna 2008 bylo rozhodnutí o udělení znaku a vlajky slavnostně předáno v Poslanecké sněmovně paní starostce Miroslavě Sochorové.
*) patrimoniální správa – princip, podle něhož se právní svrchovanost nad územím a poddanými odvozuje od vlastnictví půdy.
Znak městyse Kounice:
V modro-červeně polceném štítě vpravo vyniká půl stříbrné orlice s červeným jazykem, zlatou zbrojí a perizoniem zakončeným jetelovým trojlístkem, vlevo vyrůstají tři zlaté odkloněné klasy ječměne a list. Modrá polovina štítu s orlicí je inspirována erbem Prokopa Dvořeckého z Olbramovic, majitele Kounic v letech 1590 – 1599. Klasy ječmene symbolizují zdejší tradiční výrobu sladu.
Vlajka opakuje podobu znaku.
Udělení znaku Parlamentem ČR najdete zde:
vlajka-znak.pdf